Území Ománu rozhodně není historisky nejmladší. Nejstarší pozůstatky lidského osídlení archeologové datují z doby kamenné. Watajah je místo, kde bylo nalezeno jedno z nejstařších lidských osídlení na světě, odhadovaný vznik osídlení je před cca 10 000 lety. Watajah nabídl archeologům nálezy z dob kamenné, bronzové i železné. Našli se zde různé kamenné nástroje nebo kousky keramiky. Nástěnné kresby zvířat či lidí byly nalezeny na mnoha místech v Ománu, nejznámnější jsou jeskyně blízko města Rustak.
Omán je jednou z prvních území, kde lidé přijali islám jako své náboženství. Amr ibn al-As byl vojenský velitel, kterého Mohamed vyslal okolo roku 630 za spoluvládci Ománu. Jeho úkol byl jasný, přesvědčit vládce přijmout islám jako své nábožeství. Tento úkol splnil a vládci oficiálně přijali islám.
V roce 1508 vpadlo vojsko Portugalska na území Ománu a ovládlo část pobřeží. Portugalsko ovládalo část ománského pobřeží a také současné hlavní město Ománu Maskat. Vláda Portugalska trvala celých 140 let, během těchto let vybudovali opevněné města. Ty portugalci potřebovali jako základny, aby ochránili své trasy. Portugalce z Ománu vyhnali Osmani v roce 1648.
Roku 1741 ovládla Omán dynastie al-Busaídů, její zakladatel byl Ahmad bin Saíd. Jeho nástupce se stal syn, titul sultána zdědil. V roce 1798 dosáhl Omán podpory Britského impéria.
Saíd bin Sultán byl jedním z nevýznamnějších sultánů Ománu. Během jeho vlády v letech 1806 - 1856 vybudoval zámořské kolonie, které obchodovali s otroky. Jako hlavní sídlo sultán zvolil Zanzibar, nechal zde postavit honosný palác se zahradami. V polovině 19. století Velká Británie zakázala otroctví, což uškodilo sultánovu obchodu s otroky. Ekonomika se hroutila a mnoho Ománců se odstěhovalo do Zanzibaru.
Po smrti Saída bin Sultána přestalo fungovat spojení Ománu a Zanzibaru. Synové sultána mezi sebou vedli neshody, které musela urovnat Velká Británie. První syn se stal zanzibarským vládcem a získal i velkou část východní Afriky. Druhý syn, Thuvajni, získal vládu Maskatu a Ománu. Thuvajni společně s jeho potomky vládnou Ománu od roku 1856 až do současnosti.